Svatý Hippolyt není jednoduchá postava. Svatých toho jména je totiž více a několikrát se změnil termín slavení jejich svátku. Také jejich životopisy se několikrát pomíchaly, neboť se jedná o svaté z prvokřesťanské doby a nemáme o nich mnoho jasných památek.
Tématu svatého Hippolyta a jeho ostatků v Jindřichově Hradci se zevrubně věnují pojednání Ing. Karla Bajera z počátku tohoto století.
Relikvie svatého Hippolyta v Jindřichově Hradci
Ostatky sv. Hippolyta v Jindřichově Hradci prošly v letech 2013 - 2015 důkladným odborným zrestaurováním a jsou uloženy v prosklené tumbě na bočním oltáři Svaté rodiny v proboštském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
***
Pro příležitost oslavy přivezení ostatků sv. Hippolyta do Jindřichova Hradce roku 1637 složil Adam Václav Michna píseň SVATÝ HIPPOLYT, ČERVENÁ MUČEDLNÍCKÁ JINDŘICHOHRADECKÁ RŮŽE, jejíž text je zařazen ve sbírce Svatoroční muzika:
Jaký to kvítek červený
vidím v hradeckém rolí,
zajistě byl on barvený
před lety v římském poli,
karafilát nebo růže
zdaliž jest, kdo nám poví?
Kdo jej rozeznati může,
řci, ať se každý dívi.
Růže jest ovšem červená,
kdo chce pochybovati?
Hippolytum ji ze jmena
můžeme jmenovati.
Velice hustá od ctností,
ctnosti ji naplnily,
ukrutníci svou litostí
přepěkně obarvili.
Jaká bude vůně její,
jak kořen přehluboký?
Nechť větrove, jak chtí, vějí,
růst však bude na věky.
Ó kvítku převelmi krásny,
ó Hippolyte svatý!
Ty jsi jak denníce jasný,
nebs v rájské pole vzatý.
O růže přelibé vůně,
hodná jsi té zahrady,
slouho, Hippolyte, Páně,
v nebeskés přijat hrady!
Tvá krása právě růžová
jak Hradec okrášluje!
Červenost Hippolytová
nebe obveseluje.
Ej, tehdy hlasy zdvíhejme,
staří i také mladí,
ke cti patrona zpívejme
ve dne i v noci rádí,
dnešního dne začal kvísti,
když nad tyranem slavné
skrze smrt dostal vítězství,
ó slavme jeho slavně.
Vlastní krví jest zalitý
ten kvítek předůstojný,
již pro víru tyran litý
vycedil množství hojný.
Přelibá z něho vychází
vůně před tváří Boží,
též v světě jenž se nachází,
všech svatých vůni množí.
Ó drahé barvy růžičko,
ó kráso červenosti!
Slyš nás, Kristová perličko,
ať prospíváme v ctnosti.
Po tvé vůni chcem kráčeti,
ty chtěj nám pomáhati,
o tvých chvalách nemlčeti,
tebe vychvalovati.
Naposledy prosbu naši,
ó Hippolyte, přijmi!
Z bidy, jenž zem Česká snáši,
Jindřichův Hradec vyjmi.
Odvrať hlad, mor, nakažení,
bys byl ode všech chválen,
k věčnému přiveď spasení,
my tě vzýváme, amen.
Kéž nás tedy svatý Hippolyt stále chrání od všech pohrom a přimlouvá se za nás!