Znak proboštství
Římskokatolická farnost -
proboštství Jindřichův Hradec

Proboštský chrám Nanebevzetí Panny Marie

Dominantu starého města, zdaleka viditelnou, tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou věží. Tento původně farní, od roku 1625 proboštský chrám byl zbudován v gotickém slohu koncem 14. století.

Pseudobazilikální trojlodí s mírně převýšenou hlavní lodí a dlouhým polygonálně uzavřeným presbytériem se uplatňuje v siluetě města především svojí vysokou (68,3 m) hranolovou věží, která dnes slouží jako vyhlídková věž (ochoz v 7. podlaží je ve výšce 35,3 metrů nad patou věže a 512,7 metrů nad mořem). Ještě v 17. století se z věže ozývalo až sedm zvonů, z nichž největší, nazývaný Knaur, byl po známém Zikmundu z pražského chrámu sv. Víta druhým největším zvonem v Čechách.

K severní lodi byla v letech 1489 - 1506 přistavěna tzv. Špulířská kaple, jež se řadí po bok umělecky nejcennějších staveb pozdní jihočeské gotiky. Pozoruhodná je především její kroužená žebrová klenba, z níž dolů shlížejí plastické postavy zvířat. V kryptě pod presbytériem kostela odpočívají pozůstatky pánů z Hradce a Slavatů. Původní interiér kostela se bohužel téměř nedochoval, současná výzdoba pochází z 19. století. Po zničujícím požáru v roce 1801, jenž zachvátil i téměř celý kostel, včetně oltáře s malbami od Petra Brandla, byl chrám později nově zaklenut; o jedno patro musela být snížena i věž.

Galerie:
Mapa na Mapy.cz
V tomto kostele se slouží bohoslužby


Kostel sv. Jana Křtitele s bývalým minoritským klášterem

Nejstarší stojící církevní objekt města byl vybudován na místě starší románské stavby někdy ve třetí čtvrtině 13. století, jako basilika posléze redukovaná v asymetrické dvoulodí. Od počátku 14. století byl ve připadl minoritům. Kolem poloviny téhož věku byla hlavní loď vyzdobena mimořádně rozsáhlým nástěnným obrazovým správě řádu německých rytířů. Dokončení presbytáře a hlavní lodi spadá do první poloviny 14. století, kdy kostel cyklem výjimečných výtvarných kvalit, které zařazují kostel mezi významné české gotické památky.

Založení trojkřídlého jednopatrového kláštera je spojováno s Oldřichem III. z Hradce (1316-1348). Kamenný ambit kláštera minoritů vyrůstal postupně od druhé poloviny 14. století až do konce století patnáctého. Rajský dvůr obklopuje křížová chodba, pinakotéka pozdně gotických maleb, které se nacházejí v několika vrstvách a představují jeden z nejrozsáhlejších souborů svého druhu v českých zemích. K východnímu křídlu kláštera se přimyká bývalá kapitulní síň, později tzv. Soukenická kaple, působivá ukázka jihočeské architektonické tvorby. Roku 1564 byl klášter přeměněn na špitál a před jeho západní průčelí vystavěna nová budova špitálu ve stylu renesančním. Ten od 80. let 20. století do roku 2001 hostil ve svých zdech městskou knihovnu.

Perlou vrcholné gotiky je ovšem kaple sv. Mikuláše, vystavěná před rokem 1369. Tato boční kaple se svou věží a hranolovitou lucernou ukrývá ve svém interiéru malebnou ukázku české gotické architektury.

Současné zařízení kostela s hlavním a druhotně umístěnými postranními oltáři z kostela sv. Máří Magdalény je převážně raně barokního původu. Centrální obraz hlavního oltáře představující křest Christův je kopií slavného obrazu Q. Reniho od K. Schrödera.

Celý objekt patří od 80. let minulého století muzeu, v letních měsících je přístupný a je též využíván jako koncertní nebo výstavní síň. Klášter v současnosti prochází rekonstrukcí.

Mapa na Mapy.cz


Kostel sv. Kateřiny s bývalým františkánským klášterem

Prostá jednolodní svatyně klášterního kostela byla vystavěna roku 1478 - 1491. Raně barokní rotundové přístavky kaplí sv. Antonína a tzv. Portiuncule (Porcinkule, zakládající tradici slavných hradeckých poutí) byly postaveny ve třetí čtvrtině 17. století při jižní části kostela. Obě jsou cenné především svými interiéry.

Na severní straně přiléhá ke kostelu klášter, čtyřkřídlá jednopatrová budova kolem nádvoří s křížovou chodbou v přízemí. Zrušen byl v roce 1950.

V roce 1534 byl kostel spojen nad komunikací krytou chodbou s protějším "klášteříčkem". V nynější podobě s navazující terasovitou zahradou je ze druhé poloviny 18. století, od století 16. klášteříček sloužil jako špitál pro malomocné a později jako vdovské sídlo hradeckých šlechtičen. Barokně upraven vyhořel roku 1801. Budova klášteříčku je nově opravena a sídlit v ní bude soud. Najdete jej na rohu ulic Nádražní a Klášterská.

Galerie:
Kostel sv. Kateřiny na Mapy.cz
V tomto kostele se slouží bohoslužby


Hřbitovní kostel sv. Václava

Původní gotický kostelík na předměstí, jižně od centra města, je připomínán poprvé roku 1399. Během 16. století neudržován chátral, nedlouho po opravě Jezuity byl roku 1618 vypálen Dampierovým vojskem. Obnoven byl v roce 1621, hlavní oltář byl pořízen roku 1647. I tento kostel byl téměř celý zničen při požáru roku 1801. Celkové opravy se kostelu dostalo až v roce 1991.

Hodnotný je zejména jeho žebrově klenutý gotický presbytář, socha sv. Václava zřejmě z roku 1647 a četné náhrobníky s figurálními reliéfy (i zvenku kostela). Přilehlá čtyřboká věž a vedle ní kaple s nástěnnou malbou jsou z 19. století. Hřbitov při kostele byl využíván až do 20. století.
Kostel sv. Václava je v současnosti pronajat pohřební službě CHARON,

zobrazení E-mailu vyžaduje JavaScript

Galerie:
Mapa na Mapy.cz


Kostel Nejsvětější Trojice

Renesanční kostel nejsvětější Trojice nechali vybudovat hradeční utrakvisté ke konci 16. století při novém hřbitovu na okraji města. Později byla k jižní straně kostela přistavěna tzv. Pirchanská kaple, nejcennější část kostela s bohatou výzdobou a hrobkou rodiny Šimona Pirchana. Renesanční oltář kaple je vystaven v jindřichohradeckém muzeu. Původní věž hřbitovního kostela byla do současné podoby upravena v 19. století, poslední úpravy kostela proběhly v roce 1999.

Po obvodu chrámu, který není již léta přístupný, se dodnes zachovaly náhrobky významných osobností z 19. století, samotný hřbitov však byl v roce 1961 zrušen a přeměněn v park. Mimořádnou pozornost na sebe poutá především velká empírová hrobka rodiny Landfrasovy v podobě antického chrámu a rodinná hrobka černínských lesníků Wachtelů.
Pirchanská kaple je v současnosti pronajata pravoslavné církvi.

Mapa na Mapy.cz


Kostel sv. Jakuba

Parku na návrší nad řekou Nežárkou dlouho dominoval kostel sv. Jakuba, který se po založení lesoparku pomalu začal schovávat mezi vzrůstající stromy. Původní gotický kostelík dosloužil na konci 18. století, poté jej na nějaký čas využívala hradecká posádka jako skladiště střelného prachu. V polovině 19. století byl stržen a na jeho místě vystavěn novogotický kostel. Ve stejné době pod ním nechal hrabě Jaromír Černín vystavět rodovou hrobku. Od poloviny 20. století však kostelík nebyl udržován a dodnes není v odpovídajícím stavu. Směrem ke kostelíku vede z města křížová cesta, vystavěná v 16. století.

Mapa na Mapy.cz


Kaple sv. Máří Magdalény a bývalá jezuitská kolej se seminářem

Kostel sv. Máří Magdalény, založený Jindřichem z Hradce počátkem 13. století, patřil k nejstarším stavbám tohoto druhu ve městě. Byl součástí "špitálu", směřujícího k Nežárecké bráně.
Koncem 16. století byl připojen k jezuitské koleji, vybudované na popud Adama II. z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Montfortu v souvislosti s příchodem Jezuitů do Hradce. V roce 1615 však kostel shořel. V letech 1628 - 1633 nechal Vilém Slavata na jeho místě vystavět od základů novou pozdněrenesanční kapli - kapli sv. Máří Magdalény s přepychovými štuky v klenbě a nádhernou výzdobou.

Jezuitská kolej byla po zrušení Jezuitského řádu v 18. století upravena na kasárny. Kolej je Nežáreckou branou spojena s bývalým jezuitským seminářem, který je od roku 1927 sídlem jindřichohradeckého muzea.

Kaple je po rekonstrukci otevřena od roku 1998. Dnes slouží nejrůznějším společenským a reprezentativním účelům. Komplex budov bývalé jezuitské koleje tvoří druhý největší objekt ve městě. Budova koleje slouží a bude sloužit jako Národní muzeum fotografie, ke kterému byl položen základní kámen 21. června roku 2002

Mapa na Mapy.cz


Bývalý špitální kostel sv. Alžběty

Nevelký objekt z let 1399 - 1415 u Vajgarského mostu, koncipován původně jako síňové dvoulodí. V průběhu staletí byl několikrát stavebně i funkčně přehodnocen, v 15. století byl přestavěn na gotický kostel, roku 1618 vypálen, upraven barokně znovu vyhořel roku 1773. Roku 1828 byl upraven na byt a kovárnu a v roce 1992 pak nakonec přestavěn na menší hotel s restaurací. V současnosti je bez většího využití.

Mapa na Mapy.cz